Příběhy bezpráví

Letošní výročí tzv. Sametové revoluce, tedy sledu událostí, započatých večer 17. listopadu 1989 brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti proti studentské demonstraci na pražské Národní třídě si naše škola připomenula už o několik dní dříve, když v úterý 14. listopadu proběhl další ročník tradiční akce Příběhy bezpráví. Po několika úspěšných vystoupení vystoupeních obětí komunistické perzekuce 50. let, Ing. Karla Metyše a Dáši Bičovské, dostal letos podruhé příležitost o jednu generaci mladší účastník pohnutých událostí srpna roku 1968, pan Milan Štrajt. Ten v té době vykonával základní vojenskou službu u útvaru, zajišťujícího ostrahu rozhlasového vysílače v Pohodlí u Litomyšle. Protože jeho civilní obsluha dělala na protest proti sovětské okupaci pravý opak toho, co od ní očekávaly stranické orgány (šířila vysílání stanice Svobodná Evropa a pokoušela se rušit vysílání Vltavy, což byla propagandistická rozhlasová stanice, jejíž provoz z Drážďan zahájili okupanti), rozhodlo vojenské velení operace Dunaj o umlčení vysílače s pomocí vrtulníkového výsadku. Ten v Pohodlí u Litomyšle přistál 23. srpna 1968 krátce po poledni. Vojáci základní služby včetně pana Štrajta se po zuby ozbrojeným polským výsadkářům snažili splnění jejich úkolu ztížit alespoň kladením pasivního odporu a laxním prováděním jejich příkazů. I když Poláci pod pohrůžkou zničení vysílací aparatury odstavení vysílače nakonec docílili, samotné vysílání pak bylo ještě nakrátko obnovené z radiovozů, zaparkovaných v okolních vesnicích. V září roku 1968 odešel pan Štrajt do civilu. Jeho poutavé vyprávění zaujalo návštěvníky besedy, žáky třídy 1. OMO, nejenom svým obsahem, ale také proto, že jako studenti oboru bezpečnostně-právní činnost mohou ve své profesní budoucnosti přijít do styku s obdobnými úkoly, jako před padesáti lety plnil pan Štrajt a jeho kolegové, tedy ostrahou strategických objektů.